O popularizaci mandal se zasloužil švýcarský psychoanalytik Carl Gustav Jung. Mandalu popsal jako psychokosmogram, tedy obraz našeho psychického univerza, řádné rozložení mysli. Mandaly ho zaujaly natolik, že je začal používat v psychoterapeutické praxi. Údajně mu pomohly překonat krizi po ukončení spolupráce se Sigmundem Freudem.

Mohlo by vás také zajímat: Ascendent v horoskopu: Víte, co prozrazuje? nebo Horoskop podle egyptských bohů

Víc než kreslení

Malování či vytváření mandal je po celém světě hojně využíváno v rámci psycho-energo-duchovních terapií.

Zprvu na člověka působí jako uvolňující hra. Má-li člověk nakreslit na bílý papír kruh a ten podle svých představ vybarvit, na povrch se v obrazcích dostávají jeho emoce, vidiny, poznatky, obavy… Ke stejnému závěru dojde psychoanalytik i v případě, že klientovi předloží několik listů bílého papíru s již předkreslenými mandalami, z nichž si dotyčný jednu zvolí a tu vybarví. Dostane na výběr, zda chce pracovat s pastelkami, pastely, fixy nebo malířskými barvami. K uvolnění pomáhá i jemná meditační hudba. Pokud je člověk v dobré psychické kondici, pocítí v závěru lehké chvění, jako by jeho tělem procházela jakási energie.

Mandala odráží vše, co je v nitru toho, kdo ji tvoří, vypovídá o jeho životní cestě, léčí, osvobozuje, posiluje, učí ho trpělivosti. I když ji dokončíte, dále s ní můžete komunikovat.

Barevná zrcadla

Každá mandala má v sobě poselství. Jedná se vlastně o naše podvědomí a význam použitých barev je velmi individuální. Zatímco červená může v jedné mandale znamenat vášeň, lásku, teplo, touhu nebo sexuální energii, v jiné naznačuje násilí, vztek, krev. Modrá barva většinou vyjadřuje klid, uvolněnost, ženský aspekt, klidný chlad. V některých mandalách je zastoupena s jinými barvami tak, že dobrý psychoanalytik z ní okamžitě vycítí schopnost člověka, který ji namaloval, bez problémů vyjádřit svá přání, myšlenky či potřeby. Každou mandalu lze brát jako zrcadlo, které dostává svůj smysl, protože se v ní odrážíte. Každá je jedinečná a originální.

Modlitby na zakázku

Lidé, kteří se tvořením mandal zabývají v rámci svého duchovního růstu, přiznávají, že vznikající obrazec na bílém papíru funguje jako jakási malovaná modlitba. Také si lze mandalu objednat u profesionálního tvůrce, který si nejprve vyslechne problémy a prosby žadatele, potom medituje a vytváří si vizualizaci výsledného díla. Pečlivě si promyslí základní konstrukci mandaly, konkrétní barvy musí odpovídat vyslovenému přání objednatele. „Nacházení a zkoumání ideální techniky je proces bez konce. Staví přede mě vždy nové výzvy, vlastně cestuji světy tajných umění předků. Tvary, které používám, jsou zároveň symboly pocházející z různých kultur a náboženství,“ osvětluje tvorbu mandal kanadská psychoanalytička a malířka Katherine Crawford. „Pentagram i hexagram se používaly při šamanských obřadech. Setkala jsem se s ním také v křesťanství, kde představuje symbol ochrany.“ Kruhový tvar mandaly, podobný buněčnému jádru, obsahuje zápis modlitby. Obrazy se tak podílejí na splnění konkrétních přání klientů.

Fantazii se meze nekladou

Vedle kresby či malby na čistém papíře existuje spousta dalších možností, jak mandalu vytvořit. Používají se také zrnka písku, semínka slunečnicových či dýňových plodů, neobvyklé není ani sestavování obrázku z barevného podzimního listí, dá se vytvořit z různých druhů koření…

Mandaly z písku

Vytváření speciálních mandal můžete vidět na vlastní oči. Irena Holečková z Občanského sdružení Lungta k nám čas od času zve tibetské mnichy, kteří zájemcům celý obřad předvádějí.

Aby vznikla písková mandala, je nutné přesně umístit miliony barevných zrníček písku do složité geometrické struktury, která je detailně popsána v příslušných buddhistických textech.

Mniši se ji učí zpaměti po dlouhá léta studia. Písek či spíše jemný prášek se často vyrábí z mramoru a následně barví přírodními barvivy. V minulosti se používaly i prášky vyrobené ze vzácných kamenů a do posvátného obrazce se vkládaly opravdové drahokamy. Při obřadu se prášek sype na většinou předkreslené místo s pomocí takzvaného čhagpuru, speciálního nástroje připomínajícího trubičku či trychtýř.
Tomuto složitému procesu předcházejí obřady, při nichž mniši žádají božstva o souhlas použít dané místo k vytvoření mandaly. To je pak za pomoci rituálu očištěno a je provedena i očista těch, kteří ji budou tvořit.
Nejprve se vytvoří sídlo božstva, což je střed v centru mandaly, od něj se postupuje k vnějším částem a vytvářejí se další části paláce – zdi, brány a nakonec ochranné plameny, které kruh uzavřou. Jakmile se umístilo poslední zrníčko písku, je mandala věnována příslušným božstvům jako jejich sídlo. Následují specifické rituální obřady, při kterých mniši božstva pozvou dovnitř vytvořené mandaly. V průběhu dalších hodin či dnů mohou mniši od těchto božstev za pomoci modliteb a meditací žádat vyplnění různých duchovních přání a proseb.

Vše je pomíjivé

Božstva v mandale pobývají do chvíle, než je mniši požádají, aby ji opustila. Poté je mandala zničena. Tato část obřadu je velmi působivá, protože ukazuje jeden ze základních buddhistických principů, který říká, že vše je pomíjivé. Mnich, který obřad vykonává, drží v levé ruce zvonek, který symbolizuje moudrost, a v ohybu pravého palce vadžru představující soucítění. Třikrát obejde mandalu a za neustálého zvonění vezme do ruky s vadžrou trochu písku z mandaly. Pak ji začíná z vnější strany na místě, kde se stýkají dva kontinenty (zpravidla jižní a východní), rozrušovat směrem do jejího středu. Totéž zopakuje u dalších kontinentů, načež je písek pečlivě smeten do středu mandaly.
Písek posvěcený božstvy se následně může rozdat přihlížejícím, nebo jako požehnání vrátit zpět do přírody, nejčastěji do tekoucí vody. Jakmile mniši dojdou k řece, prosí vodní bytosti nágy (tibetsky lü), aby písek přijaly a ochraňovaly lidi, kteří jsou nablízku. Následuje obřad, při kterém požádají vodu posvěcenou božstvy, aby se odpařila a dopadala na zem jako očistný déšť. Jen co se písek vsype do řeky, vezmou trochu vody zpátky na místo, kde se mandala vytvářela. Pečlivě očistí povrch a vykonají závěrečné obřady spojené s poděkováním božstvům.